Přihlásit se Přihlásit se Porovnání produktů
Prejsť do košíka
  1. Úvod
  2. Blog
  3. Vše
  4. Cestovatelský průjem – jak mu předcházet a co pomáhá

Cestovatelský průjem – jak mu předcházet a co pomáhá

PharmDr. Hana Chudobová
PharmDr. Hana Chudobová

Publikováno

Z dovolené snů se může rázem stát noční můra, pokud nás zastihne cestovatelský průjem. Jak zažívacím problémům předcházet, abyste prázdniny nestrávili místo prosluněné pláže na toaletě?

Co je cestovatelský průjem a jak vzniká?

Cestovatelský průjem (také cestovní průjem) je častým zdravotním problémem, se kterým se potýká až 60 % cestovatelů. Cestovatelský průjem nás může postihnout v jakékoliv destinaci, mezi ty nejrizikovější však patří Afrika, Asie, Střední a Jižní Amerika a Mexiko. Pro české turisty jsou pak nejrelevantnější oblíbené, ale z hlediska cestovního průjmu problematické destinace Egypt a Tunisko.

Mezi nejčastější příčiny cestovatelského průjmu patří:

1. Infekční příčiny

Za cestovatelským průjmem obvykle stojí bakterie z kontaminované vody či jídla (asi 75–90 % případů), na vině však mohou být i viry (10–25 % případů) či parazité. Průjem je vlastně obrannou reakcí našeho těla, které se po nakažení snaží cestou zrychleného vylučování infekce zbavit.

Jak se můžeme nakazit?

Úplně jednoduše – ke kontaminaci jídla či vody totiž dochází poměrně snadno. Zejména při:

  • nedodržování hygieny při manipulaci s jídlem,
  • nedostatečné tepelné úpravě jídel,
  • častých blackoutech (ledničky a mrazničky přestávají chladit a ve špatně skladovaných potravinách se rychle množí bakterie),
  • nedostatečném očištění vody od kontaminantů (voda se pak používá k očištění ovoce a zeleniny, k výrobě ledu…).

Co je faraonova pomsta?

Faraonova pomsta (také faraonova nemoc či kletba) je lidový název pro cestovatelský průjem, který si spousta z nás spojí s dovolenou v Egyptě. Cestovní průjem je známý pod několika názvy, které se často vážou ke konkrétním destinacím – třeba v Mexiku se cestovatelskému průjmu přezdívá Moctezumova pomsta. :-)

2. Stres a změna stravy či prostředí

Průjem na cestách nemusí mít vždy infekční příčinu. Často souvisí se stresem, změnou stravy či novým prostředím.

Zažívací potíže na dovolené obecně nejsou ničím nezvyklým, stres s naším trávicím ústrojím udělá své. Některé naopak na dovolené trápí zácpa.

Průjem na cestách často mívá infekční příčinu. Někdy ale souvisí se stresem a změnou prostředí.

Příznaky cestovatelského průjmu

Cestovatelský průjem vás může zaskočit nejen na dovolené, ale i po příjezdu v pohodlí domova. Inkubační doba se totiž liší v závislosti na původci průjmu:

U cestovatelského průjmu vyvolaného bakteriemi a viry se příznaky objevují zhruba po 6–24 hodinách.

Příznaky průjmu způsobeného parazity se ozvou zpravidla po 1–3 týdnech.

Mezi hlavní příznaky cestovatelského průjmu patří:

  • průjem (3 a více řídkých stolic za den),
  • dehydratace,
  • nevolnost,
  • zvracení,
  • bolest a křeče v břiše,
  • horečka.

Pozor!

Příznaky by neměly trvat déle než pár dní. V případě, že se stav nelepší nebo cítíte, že něco není v pořádku (máte vysokou horečku, intenzivní křeče, krev ve stolici), vyhledejte lékařskou pomoc.

Jak dlouho cestovatelský průjem trvá a jak dlouho je nakažlivý?

Délka trvání cestovatelského průjmu se liší podle příčiny. Pokud jej nijak neléčíme, může cestovatelský průjem způsobený bakteriální infekcí trvat 3–7 dní, u virového průjmu jde o kratší dobu (2–3 dny).

Cestovatelský průjem je nejvíce nakažlivý v akutní fázi onemocnění, kdy jsou přítomny příznaky. Je ale dobré pamatovat na to, že v závislosti na původci infekce můžeme ostatní nakazit i několik dní až týdnů po vymizení symptomů.

Prevence cestovatelského průjmu – na co si dát pozor před i během cesty

Faraonova pomsta je pro české turisty strašákem, který může velmi jednoduše zkazit vytouženou dovolenou v Egyptě. Je důležité myslet na to, že i 2 dny strávené na toaletě tělo značně vysílí. Místo potápění, návštěvy pyramid a švédských stolů nás čeká klidový režim a dietní strava.

Proto je moudřejší se faraonovi vyhnout úplně. :-) Jak na to? Samozřejmě řádnou prevencí před cestou i v destinaci:

  1. Často a důkladně si myjte ruce mýdlem (hlavně před jídlem a po návštěvě toalety). Dobré je mít po ruce také antibakteriální gel.

  2. Nepijte vodu z kohoutku nebo studny. Vždy pijte pouze balenou vodu.

  3. Nepijte vodou ředěné nápoje či nápoje s ledem.

  4. Čistěte si zuby balenou vodou.

  5. Dávejte si pozor na to, co jíte – nejezte syrové maso, ryby či mořské plody, jezte jen ovoce a zeleninu, které jste si sami oloupali (banán, kiwi, citrusy). Vyhýbejte se jídlům z pouličních stánků a raději si odpusťte i zmrzlinu.

V minulosti se věřilo, že si v prevenci cestovatelského průjmu vystačíme s poučkou „Co se nepřevaří, neuvaří, neoloupe, to nejez“. Studie ale bohužel ukázaly, že to není úplná pravda a i přes dodržování těchto pravidel nás průjem může postihnout. Nikdy totiž nevíme na 100 %, jak je s potravinami v místních restauracích nakládáno. Proto je dobré do prevence zařadit i probiotika, která mohou pomoci snížit riziko cestovatelského průjmu.

Probiotika pro prevenci cestovního průjmu

Zažívání můžeme podpořit také probiotiky. Dle studií je v prevenci cestovatelského průjmu nejefektivnější kmen probiotik Saccharomyces boulardii. Tento kmen obsahují např. probiotika Viridian Travel Biotic (vhodné pro děti od 6 let), Optibac Travel Abroad (vhodné od 4 let) a další:

  •  

Probiotika se doporučuje začít užívat již s předstihem – obvykle se udává 1–3 týdny před plánovanou cestou. Doplněk stravy je vhodné si zabalit s sebou do příručního zavazadla a pokračovat v užívání i na dovolené.

Probiotika je vhodné začít užívat 1–3 týdny před odjezdem. Nezapomeňte je přibalit s sebou do kufru a v užívání pokračujte i na dovolené.

Jak zastavit cestovatelský průjem?

Co dělat, když vás cestovatelský průjem i přes důkladnou prevenci zastihne? Ve většině případů si vystačíte se samoléčbou v podobě odpočinku, dostatečného pitného režimu, vhodné diety a podávání léků proti průjmu.

1. Dostatečný pitný režim

Dbejte na dostatečný přísun tekutin, abyste předešli riziku dehydratace. Při průjmu je vhodné pít především nesycené minerální vody, neslazené čaje, případně iontové či vitamínové nápoje (zvolte ty, které nedráždí sliznici). K přípravě jakéhokoliv nápoje používejte balenou vodu.

V tom nejlepším případě si ještě před odjezdem do kufru přibalte rehydratační roztok (ORS) (např. Enhydrol), který stačí smíchat s balenou vodou.

Jak si připravit domácí rehydratační roztok?

 

V domácích podmínkách (např. u cestovatelského průjmu, který se ozve až po dovolené) si můžeme připravit rehydratační roztok z 8 lžiček cukru, 1 lžičky soli, šťávy ze 2 pomerančů/grepů doplněný o 1 l převařené vody. Dospělí by měli vypít 250–500 ml a děti 125–250 ml roztoku za hodinu.

V exotických destinacích je lepší jít cestou opatrnosti a vsadit na balenou vodu a koupený rehydratační roztok. Čerstvé ovoce by mohlo být kontaminované kvůli špatnému skladování nebo mytí.

2. Vhodná dieta při průjmu

V jídelníčku se doporučuje omezit tuky a naopak posílit sacharidovou složku potravy. Mezi vhodné potraviny při průjmu patří:

  • ovoce (např. banán),
  • suché pečivo a suchary,
  • těstoviny a rýže,
  • dušená mrkev,
  • brambory bez slupky.

3. Jaké léky proti průjmu zabalit na cesty?

Na dovolenou byste nikdy neměli odjet bez cestovní lékárničky. Nejen na cesty do exotických destinací je vhodné si zabalit tyto přípravky proti průjmu:

  • střevní dezinficiencia, která dezinfikují střeva a pomáhají likvidovat infekčního původce průjmu – např. Endiaron (pro dospělé a děti nad 40 kg), Ercefuryl (na lékařský předpis, od 6 let),
  • střevní adsorbencia, která mají schopnost na sebe vázat toxiny produkované původcem průjmu – např. aktivní uhlí, Smecta (vhodná od 3 let, u mladších dětí po poradě s lékařem).

Jaké léky proti průjmu koupíte v Egyptě a dalších destinacích?

Pokud vás dostihla faraonova pomsta a na léky proti průjmu jste zapomněli, můžete navštívit lékárnu přímo v destinaci. Zde se ohlédněte po lécích s těmito léčivými látkami:
  • cloroxin,
  • nifuroxazid (např. v Egyptě a Tunisku tuto látku obsahují léky Antinal a Diax),
  • diosmectit (např. v Egyptě najdete v přípravku Diasmect, v Tunisku s největší pravděpodobností koupíte přímo Smectu),
  • carbo activatus (aktivní/živočišné uhlí).

Cestovatelský průjem – kdy vyhledat lékaře?

Většina z nás se s cestovním průjmem popasuje během pár dní bez větších komplikací. Existují ale situace, kdy je lepší zpozornět.

Lékařskou pomoc vyhledejte, pokud:

  • je ve stolici přítomna krev či hlen,

  • je průjem doprovázen horečkou, častým zvracením, intenzivní bolestí, závratěmi,

  • intenzivní průjem přetrvává déle než 48 hodin,

  • jevíte známky dehydratace (méně časté močení, tmavá moč, popraskané rty, propadlé oči a tváře, únava, slabost…).

Shrnutí: Cestovatelský průjem v kostce

  • Cestovatelský průjem (známý také jako faraonova pomsta) je infekční průjem nejčastěji způsobený konzumací kontaminovaného jídla či vody.

  • Mezi nejrizikovější oblasti patří Afrika (pro Čechy zejména oblíbené destinace Egypt a Tunisko), Asie, Střední a Jižní Amerika a Mexiko.

  • Mezi nejčastější příznaky patří průjem (řídká stolice 3x či vícekrát denně), bolesti břicha, nevolnost. Může se objevit také horečka či dehydratace.

  • Příznaky se mohou objevit již několik hodin po konzumaci závadné potraviny. V případě infekce parazitem se mohou dostavit až po několika týdnech.

  • Základem je prevence (častá hygiena rukou, vyhýbání se syrovým potravinám a ledu v nápojích, konzumace ovoce, které jsme sami oloupali, pití a používání balené vody k čištění zubů).

  • Asi 1–3 týdny před cestováním je vhodné podpořit zažívání probiotiky s kmenem Saccharomyces boulardii (obsažen např. v probioticích Viridian Travel Biotic či Optibac Travel Abroad).

  • Průjem při samoléčbě obvykle odezní během několika dní. Samoléčba spočívá v doplnění tekutin, vhodné dietě (suchary, banán, rýže) a užívání léků a přípravků proti průjmu (např. Endiaron, Ercefuryl, Smecta, aktivní uhlí).

  • Pokud se stav nelepší a k průjmu se přidružují další komplikace, vyhledejte lékařskou pomoc.

Pročtěte se ke zdraví

Autor článku

PharmDr. Hana Chudobová

Vystudovala jsem klinickou farmacii na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Zanedlouho poté jsem začala provozovat svoji vlastní lékárnu, kterou mám až do současnosti. Za tu dobu jsem si rozšířila odborný rozhled nejen řadou certifikovaných kurzů o poradenství ve farmacii, ale především denodenní prací s pacienty, kteří se za mnou vrací již přes 30 let. V praxi využívám své znalosti a zkušenosti s pacienty společně s poznatky současné medicíny. Farmacii mám ráda, přináší mi radost a dlouhodobé uspokojení.

Nový seznam