Nepravá spála u dětí: Vše o čtvrté dětské nemoci

7 dětských nemocí

S pojmenováním „pátá nemoc” či „šestá nemoc” jste se už určitě setkali. O co ale jde a proč jsou nemoci vlastně očíslované? Číslování typických dětských nemocí pochází z dob počátku 20. století. V té době se o nemocích nevědělo tolik jako nyní, a tak se některé z nich označovaly čísly za účelem lepšího rozlišení. S rozvojem medicíny se nemoci začaly pojmenovávat podle jejich původce či příznaků a od číselného označení se i v lidové mluvě začalo upouštět. U některých onemocnění (třeba u páté nemoci) se však „neoficiální” číselný název stále drží.

Tento soubor nemocí spojují hned dvě věci – jedná se o nemoci projevující se vyrážkou, které nejčastěji postihují malé děti:

Ve 4. dílu našeho seriálu o 7 dětských nemocech se seznámíme se čtvrtou nemocí, kterou známe pod několika názvy – pseudospála, nepravá spála, pseudoskarlatina či Filatov-Dukeho nemoc. Některé zdroje ji označují i jako „nemoc, která neexistuje”.

Co je čtvrtá dětská nemoc?

Čtvrtá nemoc, také nazývaná pseudospála, nepravá spála, pseudoskarlatina či Filatov-Dukeho nemoc, byla popsána na konci 19. století. Ve světě medicíny byla přijata zhruba ve stejné době jako nemoc třetí (zarděnky) a pátá (infekční erytém). Na rozdíl od těchto nemocí však existence pseudospály nebyla prokázána a od 60. let již zmínky o ní zcela vymizely z učebnic.

Existuje čtvrtá nemoc?

Čtvrtá nemoc není odborníky všeobecně uznávána a v současné době se nepovažuje za samostatnou nemoc.

• Dr. Keith Powell v roce 1979 navrhl, že čtvrtá nemoc byla vlastně Ritterův syndrom (známý také jako syndrom opařené kůže), jehož původcem je Staphylococcus aureus (také zlatý stafylokok). Ačkoliv byla teorie přesvědčivá, o její správnosti se může diskutovat, neboť obsahuje řadu nejasností.

• Dle autorů studie z roku 1991, která se zaměřovala na opětovnou interpretaci dat o čtvrté nemoci, pseudospála nikdy neexistovala. Případy výskytu čtvrté nemoci měly být špatně diagnostikovány a ve skutečnosti se mělo jednat o zarděnky či spálu. K chybné identifikaci čtvrté nemoci došlo s největší pravděpodobností v důsledku nedostatečné úrovně vědy a lékařství té doby.

Příznaky čtvrté nemoci

Pseudospálu v 19. století nezávisle na sobě „objevili” ruský pediatr Nikolai Filatov a anglický lékař Clement Dukes (odtud název Filatov-Dukeho nemoc). Dukes čtvrtou nemoc označil jako novou vyrážku objevující se v dětském věku, která se vyznačovala příznaky zarděnek či spály. Vyrážka měla být doprovázena:

• otokem a bolestí v krku,
• horečkou
• a následným šupinatěním a olupováním kůže.

Definice tzv. pseudospály či nepravé spály však pro spoustu vědců nebyla dostatečná. Existence pseudospály tedy nikdy nebyla jednoznačně prokázána. Vědci v roce 1991 došli k závěru, že případy čtvrté nemoci byl

Původce čtvrté nemoci

Skutečného původce pseudospály v dnešní době již nezjistíme. V době, kdy byla čtvrtá nemoc definována, totiž věda nebyla na takové úrovni jako dnes.

Zdroje uvádí hned několik možných původců onemocnění:

• Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok) – původce syndromu opařené kůže (Ritterova syndromu),
• enteroviry (echoviry, viry coxsackie) – původci sedmé nemoci (syndrom ruka-noha-ústa),
• Rubivirus (virus zarděnek) – původce zarděnek.

Léčba čtvrté nemoci

Pokud se u vašeho dítěte objevila vyrážka, s největší pravděpodobností se bude jednat o jinou ze 7 dětských nemocí. Pseudospála se totiž nepovažuje za samostatné onemocnění. 

Nemoc s jistotou diagnostikuje pediatr, ke kterému dítě raději objednejte telefonicky, abyste zamezili případnému šíření nákazy v čekárně. Léčba většiny vyrážkových onemocnění spočívá v mírnění symptomů kombinací klidového režimu a léků na bolest.

Závěrem

Pseudospála se v dnešní době nepovažuje za samostatnou nemoc. To, s kterým onemocněním byla svého času zaměněna, není úplně jasné – mohlo se jednat o jinou vyrážkovou nemoc (zarděnky, spálu, syndrom ruka, noha, ústa) či syndrom opařené kůže. 

V této době pro nás má čtvrtá nemoc spíše historický význam – je příkladem toho, jak věda pokročila a odhalila nedostatky vědeckých poznatků, které následně vedly k chybným diagnózám (v tomto případě dokonce k objevu nové nemoci). Čtvrtá nemoc je tedy důkazem pokroku lékařské vědy.

Čerpáme z nezávislých a důvěryhodných zdrojů. Přesvědčte se:

https://academic.oup.com/aje/article-abstract/134/6/628/196746

https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(00)03623-0/fulltext