Přihlásit se Přihlásit se Porovnání produktů
Prejsť do košíka
  1. Úvod
  2. Blog
  3. Maminky a děti
  4. Imunita dětí před nástupem do školy: Jak ji podpořit a kdy začít?

Imunita dětí před nástupem do školy: Jak ji podpořit a kdy začít?

PharmDr. Hana Chudobová
PharmDr. Hana Chudobová

Publikováno

Začátek školního roku je pro dětskou imunitu velkou zkouškou – podívejte se, jak imunitu dětí podpořit, kdy začít i které doplňky stravy zvolit (a na které si naopak dát pozor).

Ve zkratce: Imunitu nelze posílit ani okamžitě, ani s pomocí nějakých tablet. Důležité je dlouhodobé udržování návyků, které přispívají ke včasné a správné imunitní odezvě v případě potřeby. Na návrat do škol je proto nutné naše děti důsledně připravovat nejpozději během srpnových týdnů. Pozitivní klíčový vliv mají dostatečný spánek, aktivní pohyb venku, dodržování hygieny (zejména mytí rukou) a pestrá strava v přiměřeném množství.

Proč jsou děti v září častěji nemocné

Příčinou nebývá oslabená imunita, ale náhlá změna prostředí. Prázdninový režim, kdy dítě tráví spoustu času na sluníčku a čerstvém vzduchu, nestresuje se písemkami a často i déle spí, přichází spousta změn:

  1. Nový kolektiv. Dětský organismus se během krátké doby „setká“ prostřednictvím spolužáků s řadou virů či baktérií, které musí jeho imunitní systém „rozpoznat“ a reagovat na ně.
  2. Vnitřní prostředí. Změna prostředí, tj. opětovný přechod do vytápěných a méně větraných prostor tříd se suchým vzduchem usnadňují přenos původců infekce kapénkami.
  3. Denní režim. Po prázdninách se většinou posouvá doba usínání a délka spánku, ubývá pobytu venku a mění se jídelníček dítěte.

Důležitá informace, která rodičům někdy uniká

U dítěte, které vstupuje do nového kolektivu, je 6–10 respiračních onemocnění (provázených kašlem, rýmou či teplotou) za rok normální. Adaptace dětského organismu trvá zpravidla jednu až dvě sezóny.

Nachlazené dítěNachlazené dítě

Dítě je každoročně „na hromadě" hned během prvního týdne školy Pak je důležité s podporou imunity začít již během léta – níže vysvětlíme, jak na to.

Kdy začít s podporou imunity? Nejlépe hned

Téměř všechna níže zmíněná opatření, potřebují čas – ať už jde o návrat k rozumnému spánkovému režimu, fyzickou aktivitu, stravu, či případné užití doplňku stravy. Proto platí: začněte nejpozději 2 až 4 týdny před prvním zvoněním, ne až v den, kdy se objeví první příznaky.

Období Na co se soustředit
Srpen Posouvat večerku i budíček zpět do školního režimu (po 15–20 minutách denně). 
Září–říjen

Maximálně využít poslední slunečné dny – pobyt venku podporuje vlastní tvorbu vitaminu D.

Nastavit rituál mytí rukou ve škole a po příchodu z ní.
Říjen–listopad Vhodné období pro očkování proti chřipce, pokud se pro něj s dětským lékařem rozhodnete. 
Listopad–březen Období, kdy zásoba vitaminu D v organismu přirozeně klesá. Vhodná doba probrat jeho doplňování s lékařem nebo lékárníkem.

5 věcí, které dětské imunitě nejvíce prospějí (a nic nestojí)

1. Spánek

Nejsilnější a nejlépe doložený faktor. Nedostatek spánku měřitelně zvyšuje náchylnost k respiračním infekcím. Orientační doporučené délky spánku za 24 hodin:

  • 3–5 let: 10–13 hodin (včetně odpoledního spánku)
  • 6–12 let: 9–12 hodin
  • 13–18 let: 8–10 hodin

Praktický tip pro lepší spánek

Nedívat se na obrazovku TV, počítače či mobilního telefonu minimálně 1 hodinu před spaním a dodržovat stejný čas večerky i o víkendu. Nedělní „dospávání“ spánkový dluh nevyřeší.

2. Pohyb a pobyt venku

Světová zdravotnická organizace doporučuje dětem a dospívajícím (5–17 let) alespoň 60 minut středně intenzivní pohybové aktivity denně. Venku navíc dítě dýchá vzduch s výrazně menší koncentrací virových částic než v uzavřené třídě – a v letních a podzimních měsících si jeho organismus přirozeně doplňuje vitamin D.

3. Mytí rukou

Nudné, ale funkční. Mytí mýdlem a teplou vodou po dobu 20 sekund – po příchodu domů, před jídlem a po použití toalety – patří k mála opatřením, u kterých se opakovaně prokázalo snížení přenosu respiračních i průjmových onemocnění ve školních kolektivech. Dezinfekční gel je náhradou spíše při cestování, ne pro doma.

4. Pestrá strava

U většiny zdravých dětí pokryje běžná pestrá strava potřebu vitaminů a minerálních látek. Prakticky to znamená:

  • zelenina nebo ovoce ke každému jídlu,
  • dostatek bílkovin (mléčné výrobky, luštěniny, vejce, maso), ryby 1–2× týdně,
  • plnohodnotné obiloviny
  • a dostatek tekutin – hlavně vody, ne slazených nápojů.

Kvalitní snídaně a pití ve škole (dítě, které nemá u sebe láhev, prostě nepije) udělají víc než jakýkoli přípravek.

5. Prostředí bez kouře

Pasivní kouření je významný rizikový faktor opakovaných zánětů středního ucha a průdušek u dětí. 

Extra tip

S dětským lékařem je pak vhodné prodiskutovat očkování proti chřipce, zejména u dětí s chronickým respiračním onemocněním, případně i další vakcíny.

Doplňky stravy – které je vhodné zvážit?

Upozornění: Následující látky mají v Evropské unii níže uvedená schválená zdravotní tvrzení, tedy ověřenou souvislost s fungováním imunitního systému. Žádná z nich ale není lék, proto onemocnění nevyléčí ani mu nezabrání.

1. Vitamin D

V našich zeměpisných šířkách nejsmysluplnější kandidát – od podzimu do jara je slunečního záření příliš málo, aby si tělo vytvořilo dost vlastního vitaminu D. Vitamin D přispívá k normální funkci imunitního systému u dětí.

Doporučený postup České pediatrické společnosti k suplementaci vitaminu D uvádí:

  • u kojenců 400–500 IU denně celoročně;
  • u zdravých dětí nad 1 rok se paušální podávání nedoporučuje a řeší se individuálně, zejména u rizikových skupin. Dávku i to, zda je suplementace u vašeho dítěte vhodná, proto vždy proberte s ošetřujícím dětským lékařem.
Pozor – u vitaminu D není rozdíl mezi doporučenou a horní bezpečnou dávkou u dětí velký. Proto nedoporučujeme vitamin D zařazovat bez rozmyslu a porady s lékařem.
  •  

2. Vitamin C

Vitamin C přispívá k normální funkci imunitního systému a současně k ochraně buněk před oxidativním stresem a ke snížení míry únavy a vyčerpání. Podstatné je, že jde o látku, kterou si tělo neukládá do zásoby – smysl má tedy pravidelný denní příjem, ne však jen jednorázová vysoká dávka.

Základem by měla být strava (paprika, brokolice, citrusy, šípky, černý bez); doplněk stravy je pojistka, pokud dítě zeleninu a ovoce dostatečně nekonzumuje.

  •  

3. Zinek

Zinek přispívá k normální funkci imunitního systému a k normálnímu metabolismu vitaminu A. Zároveň ale platí, že dlouhodobě nadměrný příjem zinku zhoršuje vstřebávání mědi – proto je u něj nutné respektovat dávkování uvedené na obale doplňku stravy podle věku dítěte.

  •  

4. Probiotika

Kultury mléčného kvašení jsou u dětí oblíbená a bezpečná volba. Podle evropské legislativy u nich ale zatím není schváleno žádné zdravotní tvrzení týkající se imunity, takže vám o jejich působení na obranyschopnost nemůžeme korektně napsat více – to, co o nich víme, je předmětem probíhajícího výzkumu. 

  •  

Nezávislé srovnání multivitamínů pro děti

Multivitamíny pro děti se hodí hlavně tehdy, pokud dítě z nějakého důvodu nejí dostatečně – ať už do množství nebo do pestrosti. Pokud pro své dítko sháníte opravdu kvalitní a komplexní multivitamín, inspirujte se nezávislým srovnáním biochemičky RNDr. Michaely Bebové. 

Na co si dát pozor – mýty vs. pravda o podpoře imunity dětí

Téma podpory imunity dětí je hodně diskutované, ne každá informace, která koluje na internetu, je však pravdivá. Níže jsme pro vás sepsali pár mýtů, které slýcháme nejčastěji:

Mýtus č. 1: Echinaceu může užívat každý bez ohledu na věk

Pravda: Echinacea se nedoporučuje dětem do 12 let. Britská léková agentura na to upozornila kvůli riziku vzácných, ale závažných alergických reakcí.

Mýtus č. 2: Med je vhodné podávat i kojencům

Pravda: Med až od 1 roku – u kojenců hrozí botulismus. U starších dětí je med tradiční a rozumná volba třeba i při dráždivém nočním kašli.

Mýtus č. 3: Při horečce mohu dětem dát aspirin

Pravda: Malým dětem nepodávejte kyselinu acetylsalicylovou (známou jako aspirin) – hrozí sice vzácný, ale velmi závažný Reyeův syndrom. Na horečku u dětí se používá paracetamol nebo ibuprofen v dávkách podle hmotnosti.

Mýtus č. 4: Antibiotika pomohou s jakýmkoliv onemocněním

Pravda: Antibiotika na virovou infekci nefungují. Většina podzimních rým a kašlů je virového původu. Pokud dítě užívá jakoukoli trvalou medikaci nebo má chronické onemocnění, konzultujte každý doplněk stravy s lékařem nebo lékárníkem – kvůli možným interakcím.

Mýtus č. 5: Pokud přípravek nemá od EU schválené zdravotní tvrzení, znamená to, že nefunguje

Pravda: Bylinné přípravky, kolostrum a přípravky z hub nemají v EU schválené zdravotní tvrzení ve vztahu k imunitě. Neznamená to ale, že škodí – znamená to, že o jejich účinku nemáme dost důkazů.

Nemocné dítěNemocné dítě

Pokud má dítě horečku, nikdy nepodávejte kyselinu acetylsalicylovou (známou jako aspirin). Zvolte přípravky s léčivou látkou paracetamol či ibuprofen.

Kdy jít s dítětem k lékaři

Doplněk stravy není řešení pro dítě, které je opravdu často nemocné. Objednejte se k pediatrovi, pokud:

  • má více než cca 8 infekcí ročně, které se komplikují (zánět středního ucha, zánět dutin, opakované pneumonie nebo opakovaná potřeba antibiotik),
  • neprospívá, zaostává v růstu nebo na váze,
  • má chronický průjem nebo opakované afty a plísňové infekce v ústech.
Vyhledejte lékaře neodkladně, pokud má dítě horečku trvající více než 3 dny, nebo dýchá obtížně či zrychleně, je nápadně apatické či „nebuditelné“, odmítá pít nebo má známky dehydratace.

Shrnutí

Nejúčinnější „přípravek na imunitu“ se nedá koupit: je to dostatečně „vyspané dítě“, které je alespoň 1 h denně venku, stravuje se pestře a přiměřeně, myje si ruce a nežije v zakouřeném prostředí. Doplňky stravy tento základ mohou pouze doplnit, nikoli nahradit – a největší smysl dávají tam, kde je skutečně důvod (nedostatek vitaminu D v zimních měsících, dítě, které prakticky nejí zeleninu). Pokud si nejste jistí, co je pro vaše dítě vhodné, zeptejte se svého dětského lékaře, nebo kontaktujte některou z našich lékárnic. Rádi vám pomůžeme vybrat.

Čerpáme z nezávislých a důvěryhodných zdrojů. Přesvědčte se:

Doporučený postup pro suplementaci vitaminem D – Česká pediatrická společnost a OSPDL ČLS JEP

Nařízení (ES) č. 1924/2006 a Nařízení (EU) č. 432/2012 o zdravotních tvrzeních

Státní zdravotní ústav – Zdravotní tvrzení

Světová zdravotnická organizace – doporučení pohybové aktivity pro děti a dospívající

MHRA – upozornění k přípravkům s echinaceou u dětí do 12 let

 

Upozornění: Doplňky stravy nenahrazují pestrou a vyváženou stravu a zdravý životní styl. Uvedené informace mají obecný informační charakter a nenahrazují konzultaci s lékařem nebo lékárníkem. Nepřekračujte doporučené denní dávkování. Uchovávejte mimo dosah dětí.

 

Autor článku

PharmDr. Hana Chudobová

Vystudovala jsem klinickou farmacii na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Zanedlouho poté jsem začala provozovat svoji vlastní lékárnu, kterou mám až do současnosti. Za tu dobu jsem si rozšířila odborný rozhled nejen řadou certifikovaných kurzů o poradenství ve farmacii, ale především denodenní prací s pacienty, kteří se za mnou vrací již přes 30 let. V praxi využívám své znalosti a zkušenosti s pacienty společně s poznatky současné medicíny. Farmacii mám ráda, přináší mi radost a dlouhodobé uspokojení.

Nový seznam