Strava jako spouštěč atopického ekzému. Co nejíst?

PharmDr. Hana Chudobová
PharmDr. Hana Chudobová

Publikováno

Za zhoršením atopického ekzému může být i to, co jíme. Jak poznat, zda trpíme potravinovou alergií či intolerancí a jak postupovat při eliminační dietě?

Jak potraviny ovlivňují projevy atopického ekzému

Jak jsme si již vysvětlili v článku Jak poznat atopický ekzém, atopický ekzém je ve stejné skupině jako astma, senná rýma a alergie na potraviny. Často právě potraviny jsou velkým spouštěčem vzplanutí ekzému (o ostatních spouštěčích jsme se rozepsali v tomto článku).

Spouštěčem může být potravinová alergie nebo intolerance (přecitlivělost). Mezi nejčastější potravinové spouštěče atopického ekzému patří kravské mléko, vejce, sója, arašídy a pšenice. Po požití jídla pak může dojít nejen ke zhoršení symptomů ekzému (kopřivka, svědění, otoky...), ale také k zažívacím (zvracení, průjem...) a dýchacím potížím (dušnost, kýchání, rýma).

Pozor!

I když vám v laboratorních testech nebyly potvrzeny žádné alergie, stále můžete mít potravinovou intoleranci. I ta může mít na pokožku negativní vliv.

Jaký je rozdíl mezi potravinovou alergií a intolerancí?

Alergie a intolerance na potraviny není to samé. Hlavní rozdíly jsme pro vás shrnuli do této přehledné tabulky:

  Potravinová alergie Potravinová intolerance
O reakci jakého systému se jedná? Reakce imunitního systému. Imunitní systém chybně považuje bílkoviny v potravinách za hrozbu. Nezahrnuje imunitní systém. Jedná se o dysfunkci trávicího systému, např. deficit nebo sníženou aktivitu enzymů, malabsorpci živin, reakci na přísady (siřičitany, barviva aj.)
Čím je způsobena? Alergie je často na konkrétní potraviny (ryby, měkkýše, ořechy...). Vyvolat příznaky alergie mohou i stopy potravin.

Může být způsobeno mnoha různými potravinami. Nejčastěji se může jednat o laktózovou nebo histaminovou intoleranci. Příznaky se obvykle projeví v případě, že sníme větší množství potravin.

Jak závažná je reakce? Je života ohrožující. Není života ohrožující.
Jak se projevuje? Příznaky mohou být mírně závažné (např. kopřivka, svědění kůže, nevolnost) až velmi závažné (dýchací potíže, v nejhorším případě až anafylaktický šok). Obvykle dochází k trávicím obtížím (nadýmání, křeče a bolesti v břiše, plynatost, průjem), u některých osob se ale může objevit i kožní reakce.

Jak zjistím, že mám potravinovou alergii či intoleranci?

Pokud si nejste jisti, zda máte alergii či intoleranci na potraviny, pomohou testy. V tabulce níže je výčet těch nejzákladnějších.

Jestliže nevíte, který test podstoupit, zeptejte se svého obvodního lékaře nebo alergologa (zde najdete seznam alergologů, které si jiní atopici pochvalují). Testy provádí buď přímo alergolog, nebo vás odkáže na jiného specialistu.

Testy potravinových alergií Testy potravinových intolerancí
Krevní test (IgE) – test se zaměřuje na přítomnost protilátek IgE v krvi, které se tvoří v imunitním systému, když jsme vystaveni látce způsobující alergii. Krevní test nebo vlasová analýza (IgG) – tento test se zaměřuje na přítomnost protilátek IgG v krvi. Poukazuje na údajnou senzitivitu – tedy zda jsme se s látkou někdy setkali. Bohužel nám neodpoví na to, zda jsme na látku intolerantní nebo ne. Dle odborníků proto tento test není vhodný k diagnostice.
Kožní test (prick test) – na pokožku předloktí nebo zad nám umístí malé množství podezřelé potraviny, poté nám kůži propíchnou jehličkou, aby se látka dostala pod kůži. Pokud se nám v místě vytvoří malý svědivý hrbolek znamená to, že jsme alergičtí na danou látku/potravinu. H2 dechový test – pacientovi je podán cukr (laktóza, fruktóza, glukóza nebo jiné). Následně se měří vzorky vydechovaného vzduchu a koncentrace vodíku (H2). Při intoleranci se zvyšuje podíl vodíku ve vzduchu.
X Měření pH stolice (laktózová intolerance) – ze stolice lze změřit množství nestrávené laktózy. 
X Biopsie střeva – biopsie je nejprůkaznější metodou. Pomocí hadičky se odebere vzorek sliznice tenkého střeva, která se vyšetří.
X Genetické vyšetření (laktózová intolerance) – potvrdí nebo vyloučí predispozice k intoleranci pomocí vyšetření DNA.
Eliminační dieta – vhodný test ke zjištění alergie a zároveň očista zažívacího traktu. Nedoporučuje se nikomu se závažnou alergickou reakcí. Eliminační dieta – vhodný test ke zjištění intolerance a zároveň očista zažívacího traktu.

Ukázka kožního testu, který nám ukáže, na jaké látky jsme alergičtí. Na látku č. 2 máme silnou reakci. Na látku č. 4, 5 a 7 máme mírnější reakci. Ostatní látky jsou bez reakce. (Zdroj obrázku: Kallergy)

Eliminační dieta: kdy a jak ji zařadit při ekzému

Eliminační dieta je vhodný test ke zjištění potravinové alergie/intolerance. Můžeme ji podstoupit, pokud víme, že nám nějaká potravina nesvědčí, a potřebujeme zjistit, která to je. Dieta je navržena tak, aby naše tělo očistila od potravin, na které můžeme být přecitlivělí. Současně nám pročistí zažívací trakt, čímž eliminuje nepříjemné projevy ekzému.

Eliminační dieta má 2 základní fáze:

  1. Eliminační fáze – spočívá ve vyřazování potravin, které nám mohou ekzém zhoršovat. Měla by trvat maximálně několik týdnů (obvykle 2–4 týdny)

  2. Reintrodukční fáze – vyřazené potraviny postupně vracíme do jídelníčku a sledujeme, jak na ně tělo reaguje.

Ještě než se do eliminační diety pustíte

Dietu bychom měli podstupovat pouze pod vedením lékaře či zkušeného nutričního terapeuta. Odborník nám poradí, které doplňky stravy bychom měli zařadit do jídelníčku tak, aby nám nechyběly důležité živiny.

Pro koho je a není eliminační dieta vhodná?

Eliminační dieta rozhodně není pro každého. Pokud patříte mezi osoby, pro které není dieta vhodná, poraďte se o dalších možnostech testování se svým lékařem.

Pro koho JE eliminační dieta vhodná?

Eliminační dieta je vhodná pro osoby, které mají podezření na alergii či intoleranci na potraviny a které chtějí snížit zánětlivé reakce ekzému.

Pro koho NENÍ vhodná?

Odborníci eliminační dietu nedoporučují:

  • osobám se závažnou alergickou reakcí,
  • těhotným ženám,
  • konstitučně oslabeným,
  • lidem s akutním onemocněním,
  • osobám s poruchou příjmu potravy.

1. Eliminační fáze: Co nejíst při atopickém ekzému?

Identifikace spouštěče ekzému může být poměrně komplikovaná – ať hledáme viníka v kosmetice, pracích prostředcích nebo potravinách. Proč? Protože nám může vadit jen konkrétní složka ve složení produktu. Proto je důležité v eliminační fázi nezapomínat i na přídatné látky (aditiva), které jsou do pokrmů přidávány za účelem zlepšení chuti, konzistence, vzhledu apod..

Níže najdete seznam potravin, které se u eliminační diety při atopii doporučuje vynechat:

  • Vyloučení hlavních potravinových alergenů: mléko a mléčné výrobky, vejce, arašídy, sója, ryby a mořské plody, sezam, hořčice

  • Vyřazení aditiv (přídatných látek) v potravinách, které ,,vylepšují'' vzhled, chuť, konzistenci, vůni aj.

  • Vyřazení potravin s vysokým obsahem cukru – primárně se zaměřte na vynechání rafinovaného bílého cukru (pokud to bez sladké tečky nevydržíte, můžete si zkusit přisladit život trochou kvalitního medu nebo melasy :-))

  • Vyřazení alkoholu

  • Omezení pšenice a kukuřice

  • Omezení potravin s vysokým obsahem histaminu (více informací níže)

Pozor na nenápadná aditiva

Žádný výrobce se přídatnými látkami nechlubí rád. :-) Proto vždy pečlivě čtěte složení. Aditiva totiž často najdete i v potravinách, které se „tváří čistě" – například ovocné džemy, džusy či sušené ovoce.

Histamin a jeho vliv na pokožku

Důvod, proč se u atopiků doporučuje při eliminační dietě omezit potraviny s vysokých obsahem histaminu, je prostý. Histamin může za naše úporné svědění. Je součástí imunitní odezvy organismu – uvolňuje se z buněk, když jsou tkáně zanícené nebo stimulované přítomností alergenů.

Někteří lidé jsou na hromadění histaminu v organismu více citliví a nedokáží ho efektivně odbourávat. To se následně může projevit na pokožce.

Potraviny s vysokým obsahem histaminu

Potraviny níže je vhodné při eliminační dietě omezit, neboť obsahují velké množství histaminu:

  • potraviny uzené, zrající, kvašené, plísňové – laicky řečeno jde o potraviny, u nichž výroba vyžaduje delší čas,

  • maso, které rychle podléhá zkáze – např. kuřecí maso, ryby,

  • potraviny, které způsobují uvolňování histaminu – jahody, vaječný bílek, vlašské ořechy, rajčata, citrusy, kakao, avokádo... Pozor dejte také na banán (zejména přezrálý), který může u atopického ekzému také vyvolat reakci.

Mezi potraviny s vysokým obsahem histaminu patří např. uzené maso a sýry, fermentované potraviny nebo zrající a plísňové sýry. (Zdroj obrázku: The Dempster Clinic)

2. Reintrodukční fáze: Co následuje po ukončení eliminační diety?

Po ukončení diety do jídelníčku začneme postupně přidávat jednotlivé potraviny, abychom zjistili, jak na ně naše tělo reaguje. Důležité je se zaměřit na primární potraviny jako je např. vejce, mléko, ryba aj. Cílem je určit, jaká konkrétní potravina nám nedělá dobře. Té se následně budeme snažit vyhýbat.

Asi je vám jasné, že na konci eliminační diety není úplně vhodné „oslavit" obědem v podobě knedla vepřa zela a vychlazeného piva. :-) Reintrodukční fáze by měla být kontrolovaný proces – potraviny přidáváme jednu po druhé. Jinak riskujeme, že nepoznáme konkrétního viníka, a naše týdny (či měsíce) odříkání by přišly nazmar.

Velkým pomocníkem může být psaní deníku o tom, jakou potravinu jsme znovu zařadili, jak jsme se po konzumaci cítili a zda se dostavila nějaká reakce. Je to taková „columbovská" pátrací práce, ale vyplatí se. :-)

Příklad potravinového deníku se symptomy (Zdroj obrázku: The Eczema Mama)

Atopie a strava: Co jíst při atopickém ekzému?

Pokud máte eliminační dietu úspěšně za sebou, už víte, co nejíst. Možná vás teď zajímá, co vlastně jíst. Existuje spousta potravin, které mohou v léčbě atopického ekzému pomoci (samozřejmě za předpokladu, že nejsou spouštěčem).

Naprosto klíčové je zajistit dostatečný příjem vitamínů, minerálů a dalších živin, které jsou pro naše zdraví (i zdraví pokožky) důležité. Patří mezi ně např. potraviny bohaté na probiotika, vlákninu, omega 3 a další. Seznam konkrétních potravin najdete v našem článku Jídelníček atopika: Jak léčit atopický ekzém pomocí stravy?.

Závěrem: Jak komplexně léčit atopii?

Je důležité mít na paměti, že náš organismus, stejně jako stav střevního traktu a složení mikrobiomu, se vyvíjí a mění. To znamená, že potravinu, která nám nyní nedělá dobře, může naše tělo v budoucnu tolerovat. Ukončením eliminační diety a vynecháním nevhodných potravin léčba nekončí, ale naopak začíná.

V další fázi je nutné se zaměřit na:

Autor článku

PharmDr. Hana Chudobová

Vystudovala jsem klinickou farmacii na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Zanedlouho poté jsem začala provozovat svoji vlastní lékárnu, kterou mám až do současnosti. Za tu dobu jsem si rozšířila odborný rozhled nejen řadou certifikovaných kurzů o poradenství ve farmacii, ale především denodenní prací s pacienty, kteří se za mnou vrací již přes 30 let. V praxi využívám své znalosti a zkušenosti s pacienty společně s poznatky současné medicíny. Farmacii mám ráda, přináší mi radost a dlouhodobé uspokojení.