Stres – jak ovlivňuje naše zdraví a jak s ním bojovat?

Stres – jak ovlivňuje naše zdraví a jak s ním bojovat?

Bára Chajlazová

Stres čas od čas pocítí každý z nás. Co ale dělat, pokud jej prožíváme dlouhodobě? Jak bojovat s jeho negativním vlivem na naše zdraví? Které doplňky stravy se stresem pomohou?

Co je to stres?

Během stresu se naše tělo dostává do tzv. „fight or flight” módu (česky „boj nebo útěk”, také poplachová reakce). Tuto přirozenou reakci organismu zažíváme v situacích, kdy se cítíme v ohrožení a nebezpečí.

Při stresu se uvolňují různé hormony – nejdůležitějšími jsou kortizol, adrenalin a noradrenalin

Jak se stres projevuje?

Projevy stresu mohou vypadat u každého z nás jinak. Britská NHS (Národní zdravotní služba) sepsala nejčastější příznaky stresu:

  • podrážděnost,
  • hněv,
  • pocit strachu, úzkosti, beznaděje,
  • časté přemýšlení nad různými situacemi,
  • pocit přetížení,
  • nevolnost, trávicí obtíže,
  • bolesti hlavy,
  • vyrážka,
  • závratě,
  • změna chuti k jídlu,
  • změna denního režimu (přestáváme cvičit, starat se o sebe…),
  • nadměrné kouření, požívání alkoholu či jiných látek,
  • nespavost.

Víte, že...

Stres nemusí být jen negativní. Kanadský lékař Hans Selye rozdělil stres na 2 základní typy, tzv.:

  1. eustres – pozitivní stres, který nás motivuje k lepšímu výkonu (např. před sportovními výkony, pracovním pohovorem…), 
  2. distres – negativní stres, který poškozuje naše duševní i fyzické zdraví.

Jaké známe druhy stresu a proč ho pociťujeme?

Stres můžeme dle délky jeho trvání rozdělit na 3 typy:

1. Akutní stres

Akutní stres je nejběžnějším typem stresu, který spousta z nás pocítí několikrát do týdne. Objevuje se náhle a trvá zpravidla krátkodobě. Akutní stres obvykle ustoupí po několika minutách až hodinách.

Potkat nás může třeba v těchto situacích:

  • hádka s blízkým,
  • zpoždění, časový pres,
  • dopravní zácpa,
  • důležitá zkouška ve škole,
  • velké davy či přílišný hluk,
  • prezentace v práci,
  • rozhovor s nadřízeným,
  • neočekávané špatné zprávy.

Víte, že...

Stres nemůžeme vždy přisuzovat jen externím faktorům. Často si jej totiž navozujeme sami tím, že už s předstihem očekáváme to nejhorší. Tomuto jevu říkáme katastrofizace (zkrátka a dobře, všechno vidíme černě).

Pokud si tohoto problému na sobě všímáte, určitě stojí za to na něm zapracovat. Pomohou např. naše techniky pro zvládání stresu. :-)

2. Epizodický akutní stres

Epizodický stres je akutní stres, který se pravidelně opakuje. V praxi se může jednat např. o tyto situace:

  • opětovné přetížení v práci (nereálné deadliny, velká nálož práce…),
  • perfekcionismus (a s ním spojené přehnané nároky na sebe sama),
  • opakující se neshody v rodině,
  • psychicky náročné povolání (zdravotníci, hasiči, manažeři…),
  • šikana v práci/ve škole,
  • prokrastinace.

Stres na pracovišti trápí 70 % Čechů, tvrdí průzkum personální agentury Grafton Recruitment.

3. Chronický stres

Chronický stres je dlouhodobý a našemu zdraví může skutečně uškodit. Může trvat měsíce, někdy i roky. Setkáváme se s ním v situacích, které jsou bezvýchodné a trápí nás trvale, např:

  • stresující zaměstnání, ze kterého nemůžeme odejít,
  • nadměrná zátěž ve škole,
  • dlouhodobá finanční tíseň,
  • chronická nemoc,
  • dlouhodobé osobní problémy (nemoc či konflikty v rodině, ve vztahu…),
  • osamělost,
  • toxické prostředí (v práci, doma…),
  • péče o nemocného člena rodiny,
  • nízké sebevědomí,
  • velké životní změny (rozvod, smrt blízkého, porod a výchova dítěte…).

Jaký má stres vliv na naše zdraví?

Každý „stresař” ví, jak moc dokáže stres narušit náš každodenní život. Cítíme se nervózní, pod tlakem, často si negativní emoce vybíjíme na našich blízkých. Psychická stránka však není vše – stres totiž může pořádně zatočit i s naším fyzickým zdravím.

1. Zhoršení paměti

Chronický stres může mít velmi negativní dopad na kognitivní stárnutí a výkon paměti. Stresové hormony totiž velmi silně ovlivňují vývoj mozku a mohou urychlit proces zhoršování paměti.

2. Vyšší riziko onemocnění srdce

Tato studie zkoumala, jak stres na pracovišti ovlivňuje naše zdraví. Výsledky ukazují, že vysoká zátěž v zaměstnání může zvýšit výskyt srdečních onemocnění u žen i mužů.

3. Oslabení imunity

Přirozená obranyschopnost organismu funguje jako obranný štít před různými nemocemi. Chronický stres však může imunitní reakce potlačovat, čímž zapříčiní, že jsme vůči nemocem naopak náchylnější.

4. Přibírání a obezita

Ve stresových situacích naše tělo uvolňuje stresový hormon kortizol. Vysoká hladina kortizolu v těle může mít za následek přibírání na váze (zejména v oblasti břicha a obličeje).

5. Neplodnost a erektilní dysfunkce

Některé studie ukazují, že vysoká hladina stresu může mít vliv na plodnost. U mužů také může být důvodem erektilní dysfunkce.

6. Poruchy trávicího traktu

Stres se může projevovat i zažívacími obtížemi. Jsme-li nervózní nebo ve stresu, můžeme se potýkat s průjmem nebo naopak zácpou. Z dlouhodobého hlediska však může stres způsobovat i vážnější poruchy trávení (např. syndrom dráždivého tračníku, žaludeční vředy nebo reflux jícnu).

Jak zvládat stres?

Žít v neustálém stresu je nejen vyčerpávající, ale může mít velmi negativní dopad na naše zdraví. Pozitivní zprávou je, že existuje celá řada technik, které nám mohou pomoci zvládat stres nejen akutně (např. jsme-li vystresovaní před zkouškou), ale i dlouhodobě.

V ideálním případě bychom měli limitovat stresory v našem životě. To však většinou není na 100 % možné – např. jsme-li v situaci, kdy si nemůžeme dovolit opustit stresující zaměstnání.

I tak ale můžeme v naší každodenní rutině udělat pár změn, které mohou mít na naši psychickou pohodu velký dopad:

  1. Dbejte na zdravou životosprávu. Dostatek odpočinku, zeleniny a ovoce v jídelníčku a zdravého pohybu je základ.
  2. Omezte alkohol a kouření, které mohou stres ještě zhoršit.
  3. Buďte v kontaktu se svými blízkými. Čas strávený v dobré společnosti vám zvedne náladu a pomůže přivést na jiné myšlenky.
  4. Dejte si digitální detox. Telefon vyměňte za knížku, večerní sledování televize za deskové hry s rodinou. Uvidíte, že si čas strávený „offline” užijete. :-)
  5. Udělejte si čas pro sebe. V dnešním uspěchaném světě často zapomínáme sami na sebe, což není dobře. Užijte si hezký večer u oblíbené komedie nebo si dopřejte relaxační koupel.
  6. Osvojte si relaxační techniky, jako jsou dechová cvičení, mindfulness nebo jóga, které mohou pomoci nejen akutně, ale i dlouhodobě. Více se o nich dozvíte v tomto článku. :-)
  7. Vsaďte na kvalitní doplňky stravy či bylinky. Meduňka, kozlík lékařský nebo hořčík mohou pomoci bojovat s projevy stresu.

Stres u dětí a dospívajících

Stres se netýká pouze dospělých. Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zkoumal psychické zdraví žáků základních škol v ČR. Výsledky jsou skutečně alarmující – známky zhoršeného duševního zdraví vykazuje více než 50 % žáků 9. tříd. 40 % žáků se také potýká s projevy středně těžkých až těžkých depresí.

Pokud si vaše dítě prochází nelehkým obdobím, komunikujte s ním a pokuste se zjistit příčinu trápení. Inspirovat se můžete materiály NUDZ určenými pro rodiče dětí a dospívajících s psychickými problémy. V případě potřeby vyhledejte odbornou pomoc.

Doplňky stravy a bylinky na stres

Se stresem či úzkostmi si poradíme i díky pomocníkům v podobě kvalitních doplňků stravy či bylinek. Po kterých sáhnout?

1. Hořčík (magnesium)

Víte, že lidské tělo ve stresu spotřebovává více hořčíku, než když je v klidu? Máte-li stresující zaměstnání nebo vás trápí každodenní stres, pak možná trpíte nedostatkem hořčíku. Tento článek napoví, jak vybrat ten nejlepší. :-)

2. Vitamín B

V tomto článku jsme si vysvětlili, že nedostatek vitamínu B může mít za následek vyšší sklony k depresím, úzkostem a jiným duševním onemocněním. Tato studie také ukázala, že vyšší dávky vitamínu B mohou ulevit od stresu spojeného s nadměrnou pracovní zátěží.

3. Ashwagandha (ašvaganda)

Pokud jste četli náš článek o ašvagandě, pak víte, že kořen této rostliny může zlepšovat naši odolnost vůči stresu a snižovat míru úzkosti. S jejím užíváním se také pojí snižování hladiny kortizolu v krvi. Odborníci se také shodují, že extrakt z této rostliny může také pomoci k lepšímu spánku.

4. CBD kapky

Výsledky studií nasvědčují tomu, že konopné oleje mohou zmírňovat projevy stresu, úzkostí a paniky, a to především při akutním podání. O jejich dlouhodobých účincích na stres zatím nemáme dostatek podložených informací, další výzkum však probíhá.

Náš tip: CBD kapky jsme pro vás otestovali na vlastní kůži. Jak si vedly? To se dozvíte v tomto článku. :-)

5. Meduňka

Již od nepaměti se tato bylinka používá pro své pozitivní účinky na naši náladu a schopnost snížení míry stresu. Blahodárné účinky meduňky potvrzují i výzkumy. Třeba tento z roku 2021 ukázal, že se meduňka osvědčila jako akutní úleva při projevech úzkostí či deprese.

6. Kozlík lékařský

Pokud je u vás stres doprovázen nespavostí, pak je kozlík lékařský tou správnou volbou. Tato léčivá rostlina může podpořit zdravý spánek a ulevit od stresu.

7. Heřmánek

Heřmánkový čaj známe jako pomocníka se zažívacími obtížemi či nachlazením. Tam ale blahodárné účinky heřmánku nekončí. Našemu tělu i mysli může pomoci se uvolnit a uklidnit, zmírnit projevy úzkostí a zlepšit kvalitu spánku.

8. Třezalka

Tato žlutokvětá rostlina se pro své blahodárné účinky užívala už za dob antického Řecka. Často se užívá na zklidnění mysli a zlepšení nálady. Studie ukazují, že třezalka tečkovaná může pomoci s příznaky lehké až středně těžké deprese

Závěrem

Stres se bohužel v dnešní uspěchané době stal věrným společníkem většiny z nás. Občasný stres je do jisté míry normální, pokud však překračuje únosnou hranici a vy cítíte, že se výrazně podepisuje na vašem psychickém či fyzickém zdraví, neváhejte a vyhledejte odbornou pomoc.

 

Čerpáme z nezávislých důvěryhodných zdrojů. Přesvědčte se:

https://www.nhs.uk/every-mind-matters/mental-health-issues/stress/#signs

https://dictionary.apa.org/eustress

https://dictionary.apa.org/distress

https://www.grafton.cz/cs/o-nas/medialni-zona/archiv-2020/tiskove-zpravy-2020/s-pracovnim-stresem-se-potykaji-dve-tretiny

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK3914/

https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0022399920308308

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24798553/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK538239/

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23822751/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3984126/

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22314561/

https://www.nudz.cz/pro-media/tiskove-zpravy/narodni-monitoring-dusevniho-zdravi-deti-40-vykazuje-znamky-stredni-az-tezke-deprese-30-uzkosti-odbornici-pripravuji-preventivni-opatreni

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7688056/

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21905094/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC10147008/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/pmid/34858513/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/pmid/34559859/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4245564/

https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ptr.7252

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8077445/

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/11536390/

https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/ptr.6349

https://www.urmc.rochester.edu/encyclopedia/content.aspx?contenttypeid=19&contentid=StJohnsWort

https://www.nccih.nih.gov/health/st-johns-wort

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26341731/