Přihlásit se Přihlásit se Porovnání produktů
Prejsť do košíka
  1. Úvod
  2. Blog
  3. Maminky a děti
  4. Druhá dětská nemoc: Co je spálová angína a jak ji léčit?

Druhá dětská nemoc: Co je spálová angína a jak ji léčit?

PharmDr. Hana Chudobová
PharmDr. Hana Chudobová

Publikováno

Spála se vyznačuje příznaky angíny, které doprovází vyrážka a typický „malinový jazyk” – proto se jí občas přezdívá „angína s vyrážkou”. V článku vám vysvětlíme, jak se spálová angína přenáší, jak ji léčit i zda proti ní existuje očkování.

7 dětských nemocí

S pojmenováním „pátá nemoc” či „šestá nemoc” jste se už určitě setkali. O co ale jde a proč jsou nemoci vlastně očíslované? Číslování typických dětských nemocí pochází z dob počátku 20. století. V té době se o nemocích nevědělo tolik jako nyní, a tak se některé z nich označovaly čísly za účelem lepšího rozlišení. S rozvojem medicíny se nemoci začaly pojmenovávat podle jejich původce či příznaků a od číselného označení se i v lidové mluvě začalo upouštět. U některých onemocnění (třeba u páté nemoci) se však „neoficiální” číselný název stále drží.

Tento soubor nemocí spojují hned dvě věci – jedná se o nemoci projevující se vyrážkou, které nejčastěji postihují malé děti:

  1. První nemoc – spalničky
  2. Druhá nemoc – spála
  3. Třetí nemoc – zarděnky
  4. Čtvrtá nemoc – tzv. pseudospála (dnes se již nepovažuje za samostatnou nemoc)
  5. Pátá nemoc – infekční erytém
  6. Šestá nemoc – třídenní horečka
  7. Sedmá nemoc – syndrom ruka-noha-ústa

Ve 2. dílu našeho seriálu o 7 dětských nemocech se seznámíme s druhou nemocí – spálou neboli spálovou angínou.

Co je druhá nemoc neboli spálová angína?

Spála neboli spálová angína je vysoce nakažlivé onemocnění způsobené bakterií Streptococcus pyogenes (streptokok skupiny A). Nemoc se projevuje horečkou, bolestí v krku, zduřelými uzlinami, červenou vyrážkou a typickým „malinovým jazykem” (jazyk je zarudlý, objevují se na něm hrbolky, které připomínají povrch maliny). Obvykle postihuje děti mladší 10 let, onemocnět spálou však může i dospělý. Proti spále neexistuje očkování.

Spála byla v 19. a na počátku 20. století hlavní příčinou úmrtí dětí, a to zejména z důvodu špatných životních podmínek a přelidnění. S objevem penicilinu a zavedením antibiotické léčby se nemoc stala zvládnutelnou a její výskyt se snižoval. V posledních letech však Česko eviduje zvýšený výskyt streptokoka A, jak informoval v roce 2023 Státní zdravotnický úřad. Jako možnou příčinu uvádí „netrénování” imunity a větší vnímavost vůči infekcím v důsledku hygienických opatření během pandemie covidu-19.

Příznaky spály u dětí

Spálová angína v počáteční fázi vypadá jako klasická angína, poté se však přidávají další příznaky:

  • horečka,
  • zvětšené krční uzliny,
  • bolest v krku a obtíže s polykáním,
  • zduření mandlí (často jsou mandle pokryté bílým povlakem),
  • červená krupičkovitá vyrážka,
  • začervenání tváří, které se vyhýbá okolí úst,
  • bělavý povlak na jazyku, který se postupně mění v tzv. malinový jazyk (zarudlý jazyk pokrytý malými tečkami),
  • olupování a šupinatění kůže (zejména na konečcích prstů, dlaních, chodidlech).

Nemoc zpravidla postupuje následovně:

  1. Spálová angína začíná příznaky připomínající běžnou angínu – dostaví se horečka, bolest v krku, zvětšují se krční uzliny a otékají mandle, na kterých se může tvořit bílý povlak.

  2. Zhruba po 12 až 48 hodinách přichází červená, zpravidla nesvědivá vyrážka, která začíná na trupu a břichu, dále se šíří po zbytku těla. Vyrážka je na pohmat drsná, objevují se malé červené pupínky (krupička). Silného začervenání je možné si všimnout v oblastech kožních záhybů (podpaží, třísla) či na tvářích (vyrážka se však vyhýbá okolí úst).

  3. V časném stadiu spály má jazyk bělavý povlak, po několika dnech začíná rudnout a objevují se na něm malé hrbolky. Svým vzhledem připomíná povrch maliny (odtud pojmenování malinový jazyk).

  4. Po 1–2 týdnech začíná vyrážka odeznívat a kůže se může olupovat (zejména na konečcích prstů, dlaních a chodidlech).

Spálová angína obvykle trvá okolo 7 dní, pak následuje šupinatění a olupování kůže. To může trvat další 3–7 dní, u jedinců s rozsáhlou vyrážkou i několik týdnů.

Fotka vyrážky při spále. Vyrážka je červená, na pohmat drsná. (Zdroj fotky: NHS)

Pro spálovou angínu je typické začervenání tváří. „Ušetřeno” bývá okolí úst. (Zdroj fotky: NHS)

Bílý povlak na jazyku se objevuje v prvotní fázi spálové angíny. Posléze silně rudne, objevují se malé tečky (tzv. malinový jazyk). Zdroje: Wikipedia, NHS)

Jak rozpoznat spálovou angínu od běžné angíny?

Angína a spálová angína nejsou to samé, přestože se obě onemocnění projevují podobně. Hlavní rozdíl mezi angínou a spálou je v původci onemocnění a některých příznacích.

  • Angína (zánět krčních mandlí) může být způsobena nejen bakteriemi, ale také viry, výjimečně také kvasinkami. Provází ji zduření mandlí, které je spojeno s bolestí v krku a ztíženým polykáním.

  • Spálovou angínu (spálu) vyvolává bakterie Streptococcus pyogenes (streptokok skupiny A). Spálu provází výše zmíněné příznaky angíny a typická červená vyrážka a tzv. malinový jazyk (proto se nemoc občas označuje jako „angína s vyrážkou”).

Komplikace spály

Komplikace spály nejsou díky efektivní antibiotické léčbě příliš časté, i přesto však existuje riziko šíření zánětu do jiných částí těla. Hlavní potíž nastává především u neléčené spálové angíny, či předčasně ukončené léčby antibiotiky.

U spály může při zanedbání léčby dojít k těmto komplikacím:

  • hnisavá ložiska v krku,
  • zánět středního ucha,
  • zánět vedlejších dutin nosních,
  • zápal plic,
  • nekrotizující fasciitida (bakteriální infekce postihující měkké tkáně, občas přezdívaná „masožravá nemoc”),
  • meningitida (zánět mozkových blan),
  • revmatická horečka (zánětlivé onemocnění postihující srdce, klouby, kůži a mozek),
  • reaktivní artritida (zánět kloubů),
  • glomerulonefritida (zánět ledvin),
  • streptokokový syndrom toxického šoku.

Jak se spála přenáší?

Spálová angína se přenáší kapénkami vzduchem (při kašlání, kýchání, ale i mluvení), Nakazit se lze i nepřímo prostřednictvím kontaminovaných předmětů (ručníky, oblečení, ložní prádlo, příbory, hračky…).

Ve výjimečných případech může spálová angína vzniknout po kožní infekci způsobené streptokokem (např. impetigo) či nakažením skrz otevřenou ránu. Takto vzniklou infekci označuje jako tzv. rannou spálu (od slova „rána”). Ta je provázena vyrážkou a kožními projevy spály, nedostavují se projevy angíny (bolest v krku, otok mandlí apod.).

Spálu je možné prodělat vícekrát za život a nakazit se lze i od jedinců, kteří nejeví žádné příznaky.

Inkubační doba spály

Inkubační doba spály (tedy uplynulá doba mezi nakažením a projevem prvních příznaků) trvá 1–7 dní.

Jak dlouho je dítě infekční?

Dítě je infekční až do doby, kdy uplyne 24 hodin po zahájení léčby antibiotiky. Pokud spálu antibiotiky neléčíte, dítě může nemoc přenášet i 2–3 týdny od prvních příznaků.

Do školky či školy byste tedy dítě měli poslat nejdříve 24 hodin po první dávce antibiotik a při ústupu příznaků.

Jak lékař diagnostikuje spálovou angínu?

Spálu lékař obvykle diagnostikuje na základě hlavních příznaků – malinový jazyk, vyrážka, zduřelé uzliny. Přítomnost bakterie streptokoka se ověřuje pomocí výtěru z krku.

Léčba spálové angíny

Jelikož spálu vyvolává bakterie, velmi účinně se onemocnění léčí antibiotiky (nejčastěji penicilinem po dobu 10 dní). Včasná antibiotická léčba pomůže ulevit od příznaků i snížit riziko komplikací.

Příznaky angíny, jako je bolest krku či horečka, lze tlumit volně dostupnými léky. Dětem je vhodné podávat paracetamol (např. Paralen) či ibuprofen (např. Nurofen). Při svědění vyrážky lze užívat antihistaminika.

Režimová opatření

  • Nemocné dítě by mělo zůstat doma v izolaci a co nejvíce odpočívat. Návrat do kolektivu je možný 24 hodin po podání první dávky antibiotik a při ústupu příznaků.
  • Pokud možno by se o dítě měl starat pouze jeden člověk, aby se zamezilo riziku nákazy v rodině.
  • U dítěte hlídejte dostatečný příjem tekutin, aby nedošlo k dehydrataci (i při potížích s polykáním).
  • Při bolesti v krku podávejte měkkou a tekutou stravu (polévky, jogurty, bramborou kaši, ovocné pyré…).

Tip na další počtení

Při léčbě antibiotiky je vhodné dětem podávat i probiotika, která doplní střevní mikroflóru a pomohou předcházet průjmu spojenému s antibiotickou léčbou. V našem průvodci probiotiky pro děti se dozvíte, které probiotické kmeny jsou při léčbě antibiotiky nejefektivnější.

Prevence nákazy spálou

Na spálovou angínu neexistuje očkování, prevence tedy spočívá v dodržování hygienických opatření u dětí i celého zbytku rodiny:

  • důkladné mytí rukou mýdlem,
  • kašlání a kýchání do lokte či do kapesníku,
  • pravidelná dezinfekce domácnosti (kliky, hračky, stoly a jiné předměty, kterých se dítě často dotýká).

Závěrem

Spálová angína patří mezi běžná, ale nepříjemná dětská onemocnění. Při zanedbání léčby může mít závažné komplikace. Přestože očkování proti spále neexistuje, nemoc lze účinně léčit antibiotiky. Rodiče by měli věnovat pozornost typickým příznakům, jako je malinový jazyk a červená vyrážka, a nepodceňovat ani zdánlivě „obyčejnou“ angínu.

Autor článku

PharmDr. Hana Chudobová

Vystudovala jsem klinickou farmacii na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Zanedlouho poté jsem začala provozovat svoji vlastní lékárnu, kterou mám až do současnosti. Za tu dobu jsem si rozšířila odborný rozhled nejen řadou certifikovaných kurzů o poradenství ve farmacii, ale především denodenní prací s pacienty, kteří se za mnou vrací již přes 30 let. V praxi využívám své znalosti a zkušenosti s pacienty společně s poznatky současné medicíny. Farmacii mám ráda, přináší mi radost a dlouhodobé uspokojení.