Trápí vás průjem? Příčiny, léčba a ověřené babské rady

Co způsobuje průjem?

Průjem je běžné onemocnění, které čas od času postihne téměř každé dítě či dospělého. Mezi jeho hlavní příčiny patří:

1. Infekční příčiny

• infekční viry přítomné ve vodě či závadných potravinách (zejména viry ze skupiny rotavirů a adenovirů),
• bakterie (E. coli, Salmonella enteritidis),
• parazité.

2. Neinfekční příčiny

• dietní chyba (např. když si dopřejeme větší množství tučného nebo smaženého jídla),
• potravinové alergie/intolerance,
• únava, stres, nepravidelný režim,
• některé léky,
• fyziologické a hormonální změny v těhotenství,
• u malých dětí také růst zubů.

Jak poznat průjem: typické příznaky

Průjem se projevuje častějším vyprazdňováním (více než 3–5x denně), přičemž stolice je řídká až vodnatá. Doprovodnými příznaky mohou být:

• bolesti až křeče v břišní oblasti,
• nevolnost,
• únava,
• zvýšená teplota,
• změna barvy stolice (zelený, žlutý průjem),
• změna zápachu stolice. 

Průjem může provázet i nevolnost, zvracení nebo zvýšená teplota.

Jaké existují typy průjmů?

To, jak průjem vypadá, jak dlouho trvá či jaké další příznaky ho doprovází, nám může pomoci s identifikací jeho původce. Jaké typy průjmů známe a jak se projevují?

1. Akutní průjem (náhlý a krátkodobý)

Akutní průjem trvá zhruba 3–5 dní (obecně se za krátkodobý průjem označuje průjem trvající méně něž 14 dní). Nejčastěji je vyvolán dietní chybou, bakteriemi, viry, parazity.

Bývá zvládnutelný vhodnou dietou, dostatečným zavodněním organismu a volně prodejnými přípravky z lékárny.

2. Dlouhodobý a opakující se průjem

U dlouhodobějších a opakujících se průjmů je situace složitější než u průjmů akutních. Za dlouhodobý průjem se obecně považuje průjem trvající nad 14 dní. Přesná časová hranice však není stanovena, pokud ve vás průjem či další příznaky vyvolávají obavy, doporučujeme vyhledat pomoc lékaře.

Dlouhodobé a opakující se průjmy mohou být doprovázené dalšími příznaky, např.:

• vysokou teplotou,
• soustavnými bolestmi břicha,
• značným vyčerpáním,
• ztrátou hmotnosti,
• přítomností krve či hlenu ve stolici.

V těchto případech je nezbytné co nejdříve navštívit lékaře.

Za dlouhodobým průjmem může stát celá řada příčin – od potravinových alergií a intolerancí přes některé léky až po nemoci (syndrom dráždivého tračníku, Crohnova choroba...).

3. Žlutý průjem

Výrazná změna barvy průjmovité stolice např. na žlutou (tzv. „žlutý průjem“) může mít jednoduchý důvod spočívající ve zkonzumování potravin s vysokým obsahem tuků. Rovněž ale může signalizovat vážnější zdravotní problém se žlučníkem či tenkým střevem, který vede k nedostatečnému trávení a vstřebávání tuků. Pokud proto „žlutý průjem“ přetrvává více dní a je spojen s dalšími symptomy (nevolností, bolestí břicha, případně vysokou teplotou) je opět nutné vyhledat lékařskou pomoc.

4. Zelený průjem

Zelený průjem může znamenat virovou či bakteriální infekci (např. salmonelózu, která je nejčastěji způsobena konzumací nedostatečně tepelně upraveného kuřecího masa). Rovněž může být způsobena antibiotiky. Obecně však může být příčinou zeleného zbarvení stolice sám průjem – stolice se při rychlém průchodu trávicím ústrojím nestihne „obarvit" žlučovými barvivy.

Zelená stolice může v lepším případě odrážet naši stravu. Často se s ním totiž setkáme po konzumaci zelené listové zeleniny (špenát, kapusta) či potravin obarvených zeleným potravinářským barvivem. Zelenou stolici rovněž může způsobovat železo ve formě léku/doplňku stravy či chlorella, spirulina, zelený ječmen a další. 

5. Infekční průjem 

Infekční průjem bývá způsoben viry nebo bakteriemi a ve výjimečných případech i parazity (např. při pobytu v exotických destinacích). Virový průjem obvykle trvá kratší dobu (1–3 dny), bakteriální průjem zpravidla déle (5–10 dní).

U běžného průjmu trvajícího pár dní se kultivace stolice u jednotlivce pro zjištění infekční příčiny neprovádí. Příčinu našeho průjmu se tak většinou jen snažíme zpětně vysledovat (např. na základě našeho předcházejícího jídelníčku a dodržování hygienického režimu). Důvodem pro kultivaci a určení konkrétního původce infekčního průjmu mohou ale být trávicí potíže, které se v určitém místě a čase vyskytnou u většího počtu lidí. Provádět se může i u jedince s déletrvajícím a úporným průjem, který se nedaří utlumit během několika prvních dní.

Jak rychle zastavit průjem?

Pro rychlou úlevu od běžného průjmu bývá vhodné užít (či zkombinovat) volně dostupné léky. Jako první nás asi napadnou „nejprofláklejší" léky typu Endiaron, Imodium, černé uhlí nebo Smecta. Jaký je mezi nimi rozdíl a po kterém kdy sáhnout?

1. Endiaron (vhodný při infekčním průjmu)

Endiaron je tzv. střevní dezinficiens – to znamená, že se jedná o léčivý přípravek, který dezinfikuje střeva. Přímo pomáhá likvidovat infekčního původce průjmu.

Je vhodný pro dospělé a větší děti (s tělesnou hmotností vyšší než 40 kg) a používá se nejčastěji po dobu 2–3 dní. Lékař vám také může předepsat lék Ercefuryl.

2. Imodium (vhodné při neinfekčním průjmu)

Imodium je určeno k léčbě akutního a chronického průjmu u dospělých a dospívajících. Jeho účinek spočívá v zahuštění stolice a snížení její četnosti, proto je vhodné především k léčbě neinfekčních průjmů. Na stejném principu funguje také lék Loperon.

3. Živočišné a aktivní černé uhlí

Černé uhlí má schopnost díky svému pórovitému povrchu absorbovat různé látky (včetně toxinů) a chránit tak sliznici trávicího ústrojí. Je vhodné i pro děti, kterým můžeme uhlí rozdrtit na lžičku.

Ideálně bychom měli živočišné uhlí užívat s odstupem 2–3 hodin od jiných léčivých přípravků (např. Endiarion, Imodium).

4. Smecta

Smecta je přírodní čištěný jíl, který vazbou s hlenem chrání sliznici zažívacího traktu a zároveň má schopnost na sebe vázat toxické látky produkované původcem infekčního průjmu. Tyto infekční látky pak vyvádí stolicí z našeho těla. Velmi často se používá v počátku akutního průjmovitého onemocnění i u dětí.

5. Babské rady na průjem

Pokud v domácí lékárničce nenajdete žádný lék, podívejte se spíže a do lednice. Při průjmu oceníte zejména čaje a odvary z rostlin, které pomohou utlumit zažívací obtíže (např. heřmánek či mateřídouška). Vhod přijde také vývar či strava podporující zahuštění stolice (banán, ráže, jablečné pyré...). Více babských rad najdete v kapitole níže. :-)

Babské rady na průjem – jak zastavit průjem přírodnou cestou?

Občas se stane, že doma žádný lék na průjem nenajdeme. Jak si tedy se zažívacími obtížemi poradit s pomocníky z domova?

• Čaje a odvary z léčivých rostlin – na průjem a zažívací problémy obecně je nejlepší heřmánek, mateřídouška, třezalka tečkovaná, rozrazil lékařský či aloe vera.
  
  
• Ovoce a zelenina s vysokým obsahem vitamínů a minerálů – vhod vám přijdou zejména jablka, ananas, bobule bezu černého, banány, borůvky, celer či kysané zelí.
  
  
• Potraviny pro zahuštění stolice – vsaďte na banán, rýži, jablka bez slupky či jablečné pyré, brambory bez slupky.
  
  
• Vývar (ideálně neochucený) – ne nadarmo se říká, že vývar je tekutý lék života. :-) Silný hovězí nebo kuřecí vývar nejen doplní živiny, ale také zklidní namáhané trávicí ústrojí.
  
  
• Půst – 24hodinový půst v počátcích průjmu může velmi pomoci se zklidněním zažívacího ústrojí. Nezapomeňte však na dostatečný pitný režim.
  
  
• Domácí rehydratační roztok – při průjmu je příjem tekutin zcela zásadní. V akutních případech můžeme využít také rehydratační (zavodňovací) roztok z 8 lžiček cukru, 1 lžičky soli, šťávy ze 2 pomerančů/grepů doplněný o 1 l převařené vody. Dospělí by měli vypít 250–500 ml a děti 125–250 ml roztoku za hodinu.

Co jíst a pít při průjmu?

Během průjmu je nejen vhodné dodržovat dietu, ale především dbát na dostatečný přísun tekutin. Průjmovité onemocnění totiž znamená zvýšený únik tekutin a minerálů z organismu, což může zejména u dětí a seniorů vést k závažnější dehydrataci organismu. Co při půjmu pít?

• Neslazené čaje,
• nesycené minerální vody,
• případně iontové či vitamínové nápoje (zvolte ty, které nedráždí sliznici).

V jídelníčku se doporučuje omezit tuky a naopak posílit sacharidovou složku potravy. Mezi vhodné potraviny při průjmu patří:

• ovoce,
• suché pečivo,
• těstoviny a rýže,
• dušená mrkev,
• brambory bez slupky.

Následně do jídelníčku přidejte libové maso a po vymizení průjmu postupně přejděte na běžný stravovací cyklus.

Při průjmu bychom měli vsadit na co nejjednodušší jídelníček. Doporučuje se zejména suché pečivo, rýže či brambory, zelenina a ovoce. Především to bohaté na vlákninu (např. banán) vašemu zažívacímu systému uleví. Zdroj obrázku: Fitelo

Jak bezpečně léčit průjem u dětí?

U dětí je v prvé řadě nutné zajistit dostatečný pitný režim, hrozí totiž nebezpečí dehydratace (podáváme čaj, nesycené minerální vody, případně rehydratační roztok). Do jídelníčku zařaďte potraviny, které zahušťují stolici – např. banán, rýži, jablka bez slupky či jablečné pyré, brambory bez slupky.

Při nekomplikovaném průjmu u kojenců a nejmenších dětí se vedle dostatečného pitného režimu doporučuje např. tyto volně prodejné přípravky:

• Černé uhlí – tabletu můžete rozdrtit na lžičku, případně rozpustit ve vodě.
• Tasectan (či jiný komplex želatiny a taninu) – Tasectan vytvoří ochranný film, který chrání zanícenou střevní sliznici. Prášek lze rozmíchat v mléce či jogurtu.
• Enticon –  vhodný jak ke ztlumení průjmu a plynatosti, tak k obnově střevní mikroflóry.

Dětem od 6 let a starším můžeme za účelem utlumení průjmu podat Imodium nebo Smectu. Děti od 12 let pak mohou vsadit na čaj Tormentan, který uvolní napětí v břiše a působí proti průjmu i plynatosti.

Zejména u dětí bychom neměli zapomenout na dostatečný příjem tekutin, jinak může dojít k dehydrataci organismu.

Kdy jít s průjmem u dítěte k lékaři?

Pomoc lékaře vyhledejte, pokud:

• se průjem nelepší po 1–2 dnech,
• se u dítěte průjem objevuje častěji,
• je průjem doprovázen zvýšenou teplotou, křečemi v břišní oblasti, zvracením,
• je ve stolici přítomna krev nebo má stolice tmavou až černou barvu,
• dítě jeví známky dehydratace (méně časté močení, tmavá moč, apatie, popraskané rty, pláč bez slz, únava, slabost...).

Lékaři pro jistotu zavolejte v případě, že pozorujete u dítěte jakékoliv změny. Jako rodič dítě znáte nejlépe a většinou také jako první poznáte, že je s ním něco v nepořádku.

Kdy navštívit lékaře s průjmem?

Za průjmem mnohdy nebývá nic závažného a během pár dní sám od sebe odezní. V některých situacích, zejména pokud nás průjem trápí dlouhodobě nebo se opakovaně vrací, je vhodné navštívit lékaře. Na lehkou váhu bychom neměli brát především:

• dlouhodobé průjmy trvající déle než 2 týdny – ty jsou totiž většinou průvodním znakem chronického onemocnění zažívacího traktu (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, porucha funkce jater nebo slinivky apod.),
• opakující se průjmy – jejich příčinou může být alergická reakce či nesnášenlivost vůči některým potravinám,
• průjmy u dětí a seniorů, které neustupují během 1–2 dní,
• průjmy doprovázené zvýšenou teplotou, křečemi v břišní oblasti, zvracením.

Dospělé a zdravé osoby jsou většinou schopné samy vyhodnotit závažnost průjmovitého onemocnění a případnou návštěvu lékaře (např. na základě předchozích zkušeností, symptomů...).

Průjem vs. střevní chřipka – jak je rozlišit?

Jako střevní chřipku (někdy zvanou střevní viróza) označujeme akutní průjem, který je způsoben virovou nebo bakteriální infekcí. Samotný průjem je pak obrannou reakcí organismu, který se cestou zrychleného vylučování snaží infekce zbavit. Bakteriální průjem obvykle trvá delší dobu (5–10 dní), virový průjem zpravidla ustupuje po 1–3 dnech. 

Mezi nejčastější příznaky střevní chřipky patří:

• vodnatý průjem,
• zvracení,
• bolesti břicha,
• malátnost,
• nechutenství.

Střevní chřipka je vysoce nakažlivá a k jejímu přenosu dochází velmi snadno. Na pozoru bychom se měli mít hlavně v uzavřených prostorách s vyšším počtem osob (nemocnice, domovy důchodců).

Jak dlouhá je inkubační doba u střevní chřipky?

Inkubační doba (tedy doba od nakažení do propuknutí průjmu) se podle druhu infekčního původce udává v řádech několika hodin až několika dní. Je nutné ale pamatovat, že nakažený může být pro ostatní osoby zdrojem infekce následně další 2–4 týdny. 

Jak dlouho trvá střevní chřipka?

Délka střevní chřipky se odvíjí podle druhu infekční příčiny, naší zdravotní kondice a zvolené léčby. Střední chřipka virového původu obvykle trvá kolem 1–3 dní, střevní chřipka způsobená bakteriemi déle – kolem 5–10 dní.

Prevence nakažení střevní chřipkou 

Infekční viry a bakterie se mezi lidmi nejsnadněji šíří přímým kontaktem s nemocným, kontaminovaným předmětem, společnou stravou nebo i vzdušnými částicemi.

Jak se tedy nákaze vyhnout? Prevence v podobě dodržování hygienických pravidel je základ. Často si myjte ruce, dezinfikujte povrchy a předměty (včetně toalet), se kterými přišla nakažená osoba do styku.

Jak léčit střevní chřipku?

Při léčbě střevní chřipky je důležitý hlavně dostatečný a pravidelný pitný režim (zejména u malých dětí a seniorů je nutné příjem tekutin hlídat). Často a po menším množství pijte čaj, nesycenou minerální vodu nebo iontové nápoje. K tomu odpočinkový režim a dietní strava.

Pokud je střevní chřipka doprovázena úpornějším zvracením, křečemi břicha nebo horečkou, je nutná návštěva lékařské ordinace. 

Zveřejněno dne: 28. 12. 2023
Naposledy aktualizováno: 20. 3. 2025

Čerpáme z nezávislých důvěryhodných zdrojů. Přesvědčte se:

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28846339/

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35839362/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK448082/

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32598272/

https://www.nhs.uk/conditions/diarrhoea-and-vomiting/

https://www.solen.cz/pdfs/ped/2007/01/10.pdf

https://www.nzip.cz/rejstrikovy-pojem/3982