Vonné látky a vonné kompozice jsou dnes hodně diskutované. Oba názvy značí totéž, tedy složku kosmetiky, která jí dodává vůni, zvyšuje její atraktivitu pro spotřebitele, a zároveň také může maskovat nežádoucí pachy surovin, ze kterých je kosmetický přípravek vyroben.
Co je to vonná kompozice?
Vonná kompozice je směs několika desítek až stovek vonných látek, která obsahuje různě těkavé látky, a tvoří tzv. pyramidu vůní.
Pyramida vůní se skládá z hlavy, srdce a základu.
- Hlava - obsahuje nejtěkavější látky, které jsou senzoricky aktivní ihned po aplikaci/po použití kosmetického výrobku.
- Srdce - se rozvíjí po několika minutách.
- Základ - se rozvíjí až po delší době.
Jak se pyramida vůní používá v kosmetickém průmyslu?
Záleží, pro který výrobek je vonná kompozice vytvořena.
Pokud je vonná kompozice určená pro oplachové kosmetické výrobky (šampony, sprchové gely), které zůstávají na pokožce maximálně několik minut, klade se důraz především na část hlava.
Pro neoplachové kosmetické výrobky (krémy, tělová mléka) je kladen důraz na srdce a základ, jelikož výrobek zůstává na pokožce delší dobu.
Co jsou to vonné látky?
Vonné látky, které se používají v kosmetickém průmyslu, je možné dělit z několika hledisek.
Základní dělení je podle původu na přírodní a syntetické.
Přírodní vonné látky
Přírodní vonné látky jsou podle zdroje, ze kterého se získávají:
- rostlinného původu
- živočišného původu
Z etického důvodu se vonné látky živočišného původu nahrazují syntetickými vonnými látkami.
Syntetické vonné látky
Syntetické vonné látky se dělí na:
- přírodně identické - které se vyskytují v přírodě, ale jsou připraveny synteticky.
- přírodně neidentické - které se v přírodě nevyskytují.
Další dělení vonných látek
Další možné dělení je dle hlavního akordu:
- dřevité
- květinové
- citrusové
- ovocné apod.
Co znamená v kosmetickém přípravku označení „Parfum“?
Vonné látky jsou ve složení výrobku souhrnně označeny slovem „Parfum“. Taková směs může obsahovat několik desítek až stovek chemických sloučenin.
Legislativně je stanoveno 26 látek s vysokým alergenním potenciálem (Amyl cinnamal, Citral, Coumarin, Eugenol, Farnesol, Limonene, Linalool atd.). Pokud se ve výrobku vyskytují tyto sloučeniny v nadlimitní koncentraci (a nezáleží na tom, zda jsou přírodního nebo syntetického původu), musí být vyznačeny na obale, i když je již ve složení zmíněna složka „Parfum“.
Limitní koncentrace je:
- pro oplachové kosmetické přípravky 0,01 %.
- pro neoplachové kosmetické přípravky je 0,001 %.
Přírodní vs. syntetické vonné látky
Často je diskutovaná vhodnost použití přírodních vs. syntetických vonných látek.
Přírodní vonné látky
U přírodních esenciálních olejů je ceněn jejich původ, ovšem jejich nevýhodou (např. silice levandule, citronu, hřebíčku nebo skořice) je to, že jsou vysoce koncentrované a obsahují velké množství alergenních látek.
Zároveň může být problém je i standardizovat, protože složení jednotlivých silic je ovlivněno klimatickými podmínkami.
Syntetické vonné látky
Výhodou syntetických vonných látek je to, že je lze kombinovat tak, aby v nich bylo obsaženo minimum alergenů a nebyla variabilita jednotlivých šarží.
Jejich původ ovšem bývá spotřebiteli vnímán negativně.
Foto: I velmi oblíbená a často používaná přírodní vůně levandule může mít na pokožku negativní vliv a způsobit alergickou reakci.
Jaké jsou nejčastější mýty, co slýchám o parfemacích?
Mýtus č. 1 - Syntetické parfemace nemají kromě vonného efektu žádný přínos. Oproti tomu přírodní působí jako aromatická složka a podporují celkový pozitivní účinek výrobků.
Pravda: Přírodní esenciální oleje se používají v aromaterapii, kde se předpokládá jejich přírodní původ.
V kosmetických přípravcích se vonná kompozice používá k parfemaci výrobků. Zde se syntetické vonné látky používají jako náhrada za živočišné vonné látky nebo tam, kde je snaha snížit obsah alergenů, v obou případech jsou to vonné látky přírodně identické.
Nebo dodávají vonné kompozici charakteristickou vůni a jedná se o látky přírodně neidentické.
Mýtus č. 2 - Syntetické parfemace mohou ovlivnit naší hormonální činnost i plodnost.
Pravda: V kosmetických přípravcích se mohou používat pouze takové sloučeniny a jejich koncentrace, aby byly pro spotřebitele bezpečné. To vychází z legislativy Evropské unie, která je jednou z nejpřísnějších na světě.
Mýtus č. 3 - Syntetické parfemace mohou snižovat citlivost čichových buněk.
Pravda: Čichové buňky nejsou schopné rozlišit vonné látky přírodního a syntetického původu.
Mýtus č. 4 - Syntetické parfemace patří mezi 20 největších alergenů.
Pravda: Legislativně je stanoveno 26 vonných látek, které se vyskytují v přírodních esenciálních olejích a mají vysoký alergenní účinek.
Naopak syntetické vonné látky se používají k vytvoření vonných kompozic, které mají nižší obsah alergenů.
Mýtus č. 5 - Syntetické parfemace mohou dráždit pokožku nebo způsobovat citlivost na sluneční svit.
Pravda: Syntetické vonné látky by naopak měly být méně dráždivé, jelikož je možné je připravit s nižší koncentrací alergenů. Citlivost na sluneční záření se nejvíce udává u přírodních citrusových silic.
Mýtus č. 6 - Parfémovaná kosmetika obsahuje syntetické vonné látky ropného původu.
Pravda: Některé syntetické vonné látky se mohou vyrábět z látek ropného původu, ale jiné zase z obnovitelných surovin.
Mýtus č. 7 - Syntetické parfemace se ukládají v našem těle a mohou způsobit tzv. Chemický koktejl.
Pravda: Každý kosmetický výrobek musí mít hodnocení bezpečnosti, které řeší i bezpečnost z hlediska difuze jednotlivých látek do pokožky.
Spíše je problém u citlivých osob s vrstvením kosmetických výrobků. Příkladem může být použití parfemovaného tělového mléka a hned poté toaletní vody – když by se tyto výrobky použily zvlášť, nevznikl by žádný problém, při použití zároveň by teoreticky mohlo dojít k podráždění nebo alergické reakci. Citliví jedinci by si tedy na to měli dávat pozor.
Mýtus č. 8 - Syntetické vonné látky narušují životní prostředí, protože se dostávají do odpadních vod.
Pravda: Do odpadních vod se mohou dostávat přírodní i syntetické vonné látky.
Je nutné zmínit, že jejich koncentrace v kosmetických přípravcích (sprchové gely, šampony, krémy) je minimální, řádově desetiny procent.
U vonné kosmetiky (Parfum, Eau de Parfum, Eau de Toilet, Cologne apod.) jsou to řádově jednotky až desítky procent, ale záleží samozřejmě také na aplikovaném množství, které v případě vonné kosmetiky minimální.
Mýtus č. 9 - Alergici/atopici/těhotné a kojící/miminka - nemohou používat přípravek se syntetickou parfemací.
Pravda: Alergici, atopici a malé děti by měli obecně používat kosmetické výrobky pro ně určené, které jsou parfemované minimálně nebo jsou bez parfemace.
Těhotné a kojící ženy by neměly používat esenciální oleje nebo použít výrobky určené přímo pro ně.
Závěrem – Máme se tedy syntetickým parfémům v kosmetice vyhýbat?
- Syntetické vonné látky, pokud mají nahradit přírodní vonné látky, mají stejnou chemickou strukturu jako přírodní, jen neobsahují alergenní složku.
- V kosmetickém výrobku jsou vždy přítomny takové látky, aby byl výrobek bezpečný.
- Pokud samozřejmě trpí spotřebitel alergií na určitou látku, měl by se jí vyhýbat - seznam alergenních vonných látek je uveden ve složení.